Uspat miminko může být samo o sobě náročné. Pokud je ale váš drobeček přetažený, bývá být tento úkol ještě složitější. Kromě trpělivosti a porozumění se vám dozajista budou hodit cenné rady, které jsme pro vás sepsali v tomto článku. Jak se přetažené miminko projevuje? A existují nějaké tipy, jak takové děťátko uspat?
Jak poznáme přetažené miminko?
K přetaženosti u malých dětí obvykle dochází, pokud je miminko bdělé delší dobu, než je u dětí jeho věku běžné. Přetažená miminka bývají neklidná, podrážděná, hodně pláčou, lze pozorovat změny v jejich chování (odmítají stravu, hůře koordinují své pohyby) a mnohdy jen stěží dokážou samy od sebe usnout. U některých miminek (zejména těch starších) se přetaženost může projevovat i nadměrnou aktivitou a chutí si stále hrát.
Jak miminko uspat, když je přetažené? Tipy a triky
Odpověď na otázku jak uspat miminko, které vykazuje známky přetaženosti, může být komplexnější. S našimi tipy vám to půjde snadněji.
Důležité je dítěti nastavit uklidňující spánkovou rutinu, podle které miminko pozná, že je čas jít na kutě. Začít byste měli s tím, že přizpůsobíte místnost, kde děťátko spí, jeho potřebám. Pokud by měl být tmavý a klidný – pomohou vám zatemňovací závěsy, správná teplota (cca 18 °C) a vlhkost vzduchu (okolo 45–65 %) v místnosti, kvalitní postýlka s matrací nebo bílý šum (ten překrývá rušivé zvuky z okolí).
Správnou přípravu na spánek tvoří i rituály. Nejčastěji se doporučuje koupání, čištění zoubků nebo dásní. Samozřejmostí je i blízký kontakt s rodičem, kam patří především houpání, hlazení, plácání po zadečku nebo masáž. Pomůže však i jen to, když budete miminku na blízku – děťátko ucítí váš klidný dech nebo pravidelný tlukot srdce, což jej bude samo o sobě uspávat.
Jak přetažení můžeme předejít?
Jestliže chcete zabránit tomu, aby vaše dítě bylo přetažené, dodržujte následující rady pro uspávání miminka:
- Začínající přetaženost lze vypozorovat již na základě prvotních známek únavy – dítě zívá, tře si oči, je pasivnější nebo má zarudlé oči. To znamená, že je čas jít spát.
- Pokud už dítěti pomáháte s tvořením spánkového režimu, měli byste dodržovat nastavené časy pro vstávání a ulehnutí do postýlky. S tím souvisí i rozložení denních spánků tak, aby mezi nimi nebyla dlouhá prodleva. Platí, že čím menší dítě, tím větší potřeba denních odpočinků.
- Mnoho rodičů se domnívá, že častá a poctivá stimulace bude ku prospěchu. Opak bývá pravdou. Omezte tedy před spaním počet aktivit, vystavování novým podnětům a pobyt v hlučném prostředí, zejména před dobou, kdy je čas jít spát.
