Spíte vy i vaše děti dost? Myslíte si, že osm hodin stačí každému? Odborníci říkají jasně – teenageři potřebují víc než vy. Nedostatek spánku jim ničí náladu, paměť i školní výsledky. Jak jim pomoci spát lépe?
Spánek je jednou z nejdůležitějších potřeb našeho organismu. Bez něj nefunguje tělo ani mozek. Přesto se o něm často mluví méně, než by si zasloužil. Zvlášť u dospívajících, kteří na rozdíl od svých rodičů potřebují delší a kvalitnější odpočinek. Podle odborných studií tráví dítě do 18 let přibližně 40 % svého života spánkem a právě v období adolescence je jeho význam obrovský.
Rodiče si často myslí, že jejich dospívající děti potřebují podobné množství spánku jako oni. Jenže to je zásadní omyl. Teenageři se nacházejí v citlivém vývojovém období, kdy se jejich mozek i tělo mění a potřebují čas na regeneraci. Optimální dílka spánku ve věku 13–18 let je 8 až 10 hodin denně. Většina rodičů ale tento fakt podceňuje.
Proč teenageři potřebují víc spánku než dospělí
Spánek není pasivní odpočinek. Je to aktivní proces, během kterého se v mozku odehrávají klíčové děje. Převládá regenerace a růst. Mozek zpracovává informace, ukládá vzpomínky, třídí emoce a připravuje se na další den. Pokud tento proces není dostatečný, u adolescentů se objevují vážné potíže. Nedostatek spánku u teenagerů vede k:
- poruchám nálady, zvýšené podrážděnosti a emoční labilitě,
- horší paměti, slabší schopnosti soustředit se a zhoršení školních výsledků,
- impulzivitě, hyperaktivitě a problémům s chováním,
- pomalejším reakcím, což může být nebezpečné třeba při řízení nebo sportu.
Když se k tomu přidají hormonální změny typické pro pubertu, stává se nedostatek spánku ještě závažnějším rizikem.
Jak poznáte, že vaše dítě spí málo
Odborníci popisují celou řadu příznaků, které rodič může sledovat. Ospalý teenager bývá neklidný, podrážděný, někdy plačtivý nebo lítostivý. Může se stávat uzavřeným, úzkostným a jeho školní prospěch jde dolů. Často se u něj objevuje i impulzivní chování nebo problémy s rozhodováním a plánováním.
Na vině není jen školní zatížení nebo čas strávený na telefonu. Problémy se spánkem bývají častější i u dětí s chronickými nemocemi, neurovývojovými nebo psychiatrickými poruchami. Proto je důležité věnovat tomuto tématu systematickou pozornost – nejen v rodině, ale i v ordinacích pediatrů.
Jak rodiče mohou pomoci – spánková hygiena
Odborníci doporučují několik praktických kroků, které mohou zásadně zlepšit kvalitu spánku dospívajících. Základní krok je dodržování pravidel spánkové hygieny:
- větrat místnost a udržovat teplotu do 21 °C,
- vyhnout se hluku a rušivým podnětům,
- večer preferovat lehčí, snadno stravitelnou stravu,
- nekonzumovat nápoje a potraviny s kofeinem (káva, čaj, kakao, cola, čokoláda),
- eliminovat modré světlo z mobilů, notebooků či televize alespoň 2–3 hodiny před spaním,
- zařadit fyzicky nenáročnou aktivitu, která pomůže tělu zklidnit se.
Dobré výsledky má i relaxace – například teplá koupel, ideálně s éterickými oleji, které mají uklidňující efekt.
Alternativní metody pro lepší spánek
Kromě klasických opatření spánkové hygieny se využívají i alternativní metody. Patří mezi ně:
- aromaterapie (levandule, heřmánek, bazalka, santalové dřevo, rozmarýn, ylang-ylang),
- fytoterapie (čaje z meduňky, kozlíku, třezalky, bazalky nebo šišáku bajkalského),
- akupunktura a akupresura,
- muzikoterapie nebo relaxační cvičení.
Tyto přístupy pomáhají tělu i mysli přejít do klidového režimu, který usnadní usínání a prodlouží kvalitu spánku.
Co může udělat zdravotnický systém
Pediatři a dětské sestry hrají v prevenci poruch spánku zásadní roli. Podle odborných doporučení by se při preventivních prohlídkách měl hodnotit i spánek – například pomocí standardizovaných dotazníků. Tyto nástroje dokážou zachytit jak spánkové, tak behaviorální problémy.
Pokud se ukáže, že dítě trpí poruchou spánku, je potřeba zapojit multidisciplinární tým – pediatra, psychology, někdy i psychiatra, a samozřejmě rodiče. Jen komplexní přístup zajistí, že se problém vyřeší efektivně a včas.
Proč rodiče často nevědí, že je problém
Jedním z největších úskalí je skutečnost, že rodiče mnohdy nemají tušení, jak moc jejich dítě spánkem trpí. Často se domnívají, že pozdní usínání je jen „pubertální lenost“ a ranní ospalost „nedisciplinovanost“. Ve skutečnosti ale jde o biologickou potřebu. Adolescenti mají posunutý cirkadiánní rytmus. To znamená, že přirozeně usínají později a potřebují spát déle. Když jsou nuceni vstávat brzy kvůli škole, vzniká chronický spánkový deficit.
Důležité upozornění: Informace uvedené v tomto článku slouží pouze pro obecné účely a nenahrazují odbornou lékařskou radu, diagnostiku ani léčbu. Při zdravotních potížích se vždy poraďte se svým lékařem nebo jiným kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.
