Bez spánku bychom nemohli fungovat. Je to esenciální součást lidského života, která tvoří velkou část celého dne – dokonce se udává, že průměrný člověk stráví spánkem až třetinu života. Proč spíme a co vše nám však tenhle přirozený stav přináší? A jaké jsou výhody spánku?
Proč vlastně spíme a co nám spánek přináší?
Jak už bylo řečeno, spánek je přirozená součást každodenního rytmu, bez níž bychom nemohli žít. Spí lidé i zvířata. Spánek má především relaxační a regenerační účinky. Během tohoto hlavního odpočinku, ke kterému by mělo docházet převážně v noci, dochází k útlumu mozkové činnosti, uvolnění svalstva a snížení tělesné teploty.
Již jen z tohoto krátkého popisu je zřejmé, že spánek hraje nezastupitelnou roli v našich životech. Má však mnoho dalších benefitů.
Během spánku dochází k rozsáhlé regeneraci organismu. Ta se týká i kardiovaskulárního systému, kdy dochází k utlumení tlukotu srdce a poklesu krevního tlaku. Málo spánku tak znamená zvýšené riziko infarktu a mrtvice.
Pokud chcete zhubnout nebo si váhu udržet, měli byste také dostatečně spát. Během spánku se totiž tvoří leptin, který je znám jako hormon sytosti. Člověk tak nemá tendenci se následující den přejídat. Nedostatek spánku naopak vede ke zvýšené produkci ghrelinu, tedy hormonu, který nás naopak nutí pořád něco „zobat”.
Spánek má velký vliv i na náš mozek. Během něj dochází k upevnění vzpomínek (to by si měli zapamatovat především studenti) a má pozitivní vliv na náš psychický stav. V neposlední řadě reguluje hladinu krevního cukru a bojuje s infekcemi.
Jak nám škodí nedostatek spánku?
Mnoho práce, stresové situace nebo starost o děti jdou často ruku v ruce s nedostatkem spánku. Ačkoliv ani to není dobré, krátkodobá spánková deprivace nám výrazně neuškodí. Co nám však hrozí, pokud je náš spánkový deficit značný?
Jestliže se nevyspíme jednu noc, můžeme být unavení, podráždění a málo soustředění. Problém ale nastává, když se počet probdělých nocí zvyšuje. S každým dalším nevyspáním se zhoršují příznaky, které tento stav provází.
Nejčastěji se takoví nespavci setkávají se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních chorob, diabetes, rakoviny nebo demence. Současně dochází k oslabení imunitního systému, zhoršení psychického stavu a kognitivních funkcí. Kritickým projevem mohou být halucinace, paranoia, ale i smrt. Proto bychom spánkovou deprivaci neměli podceňovat!
Jak dlouho bychom měli spát?
Spánek je skutečně mocný čaroděj, a pokud chceme být zdraví, měli bychom si ho dopřávat náležité množství. V prvé řadě platí, že každý člověk je jedinečný, což odráží i jeho potřebu spánku – někomu stačí šest hodin, jiný nezvládne fungovat, pokud naspí méně než osm hodin. Většina dospělých si ale vystačí se 6–7 hodinami spánku. U dětí je potřeba spánku samozřejmě vyšší, naproti tomu seniorům bude stačit méně hodin. Podívejte se na tabulku spánku podle věku.
V tomto směru je důležité zmínit dva tolik známé chronotypy. Na jedné straně stojí ranní ptáčata, jejichž hlavní (produktivní) část dne vrcholí v poledne, na straně druhé jsou noční sovy, které si rády přispí a pracují tak dlouho do noci. Pokud nevíte, mezi který z těchto chronotypů patříte, nevadí – většinu populace lze totiž charakterizovat jako smíšený chronotyp.
