Cítíte se na jaře unavení a na podzim bez nálady? Máte pocit, že váš spánek se mění podle ročního období? Vědci tvrdí, že to není jen vaše představa. Váš spánkový rytmus skutečně reaguje na světlo, teplo i změny počasí. A možná byste měli spát jinak v zimě než v létě.
Proč nás jaro a podzim tolik vyčerpávají
Když přichází jaro, vítáme delší dny, teplejší počasí a návrat energie. Jenže paradoxně právě na jaře mnoho lidí hlásí únavu. Naopak podzim často přináší pochmurnou náladu a pokles vitality. Důvodem nejsou jen subjektivní pocity, ale i biologické změny, které se odehrávají v našem těle.
Náš spánek je úzce propojený s přirozenými světelnými cykly. V zimě potřebujeme více spánku, protože chlad a tma zpomalují tělo i mozek. V létě spíme kratší dobu, protože světlo posouvá náš cirkadiánní rytmus a stimuluje bdělost. Podzim pak přináší zvláštní přechodné období – tělo se snaží přizpůsobit kratším dnům, ale ještě nepřešlo do zimního režimu. To může vysvětlovat, proč se právě na podzim objevuje zvýšená podrážděnost, smutek či lehké deprese.
Jarní únava: když tělo nestíhá přepnout
Na jaře se často cítíme vyčerpaní, i když dny jsou delší a počasí příjemnější. Důvodem je právě posun spánkového rytmu. V zimě spíme déle a tělo si zvykne na tento režim. Najednou však musí fungovat s kratším spánkem.
Co se tedy děje?
- Hormon melatonin, který reguluje usínání, se uvolňuje v kratším časovém okně, protože večery jsou světlejší.
- Ranní světlo nás budí dříve, i když tělo ještě potřebuje více odpočinku.
- Dochází k dočasné nerovnováze, která se projeví jako únava, podrážděnost nebo nedostatek koncentrace.
Jarní únava tedy není lenost, ale biologická reakce na rychlou změnu.
Podzimní deprese: když tma ubírá náladu
Podzimní měsíce jsou naopak typické úbytkem světla, který snižuje hladinu serotoninu, hormonu spojeného s dobrou náladou. K tomu se přidává potřeba více spánku. Pokud ale lidé udržují letní režim a chodí spát pozdě, jejich organismus nedostává dostatek regenerace.
Výsledek?
- horší nálada,
- vyšší riziko nachlazení a infekcí,
- větší náchylnost k depresím.
Podzimní deprese není jen psychologický jev. Je to i fyziologická reakce na světelný deficit a změnu spánkového rytmu.
Jak roční období ovlivňují jednotlivé fáze spánku
Spánek není jen vypnutí. Je to složitý proces, který má několik fází. Vědci zjistili, že každá z nich reaguje na roční období jinak.
- REM spánek: delší v zimě, kratší v létě. Podporuje kreativitu a zpracování emocí.
- Hloubkový spánek: silně regeneruje tělo, ale na podzim se paradoxně zkracuje.
- Lehký spánek (NREM fáze 1–2): funguje jako přechod mezi bděním a hlubokým spánkem, jeho délka je stabilnější, ale i zde může světlo sehrát roli.
Zajímavé je, že tělo se nevědomky přizpůsobuje. V zimě preferuje snění a delší odpočinek, v létě se snaží být efektivnější a spí kratší dobu.
Proč je důležité spát podle sezóny
Většina lidí si drží stejný režim celý rok. Pokud ale nerespektujeme sezónní potřeby, zkracujeme si zimní spánek o hodinu až dvě každou noc. To znamená desítky hodin spánku, o které tělo přijde každý měsíc. Nedostatek spánku má přitom přímý dopad:
- vyšší riziko srdečních onemocnění,
- větší náchylnost k cukrovce 2. typu a obezitě,
- oslabenou imunitu,
- horší psychickou odolnost.
Zvlášť u dětí může mít nedostatek spánku v zimě vliv na soustředění a školní výkon. Proto vědci doporučují, aby chodily spát dříve.
Jak se přizpůsobit – praktické tipy
Dobrou zprávou je, že rytmus spánku můžeme podpořit i sami. Nejde o složité zásahy, spíše o drobná pravidla.
- V zimě choďte spát dříve. I když to znamená zkrátit večerní program. Tělo vám to vrátí vyšší energií.
- Na jaře si dejte čas. Počkejte, než si organismus zvykne na kratší spánek, a pomozte mu pravidelným pohybem venku.
- Na podzim si dopřejte světlo. Využijte každou možnost jít ven během dne, abyste zmírnili úbytek serotoninu.
- V létě chlaďte ložnici. Spánek je kvalitnější, pokud je teplota kolem 18–20 °C.
Důležité upozornění: Informace uvedené v tomto článku slouží pouze pro obecné účely a nenahrazují odbornou lékařskou radu, diagnostiku ani léčbu. Při zdravotních potížích se vždy poraďte se svým lékařem nebo jiným kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.
