Spíte méně než pět hodin denně? Myslíte, že to zvládnete? Odborníci tvrdí, že tělo vám to spočítá – ale až za desítky let. Jaké změny nastanou a proč je spánek klíčem k dlouhodobému zdraví?
Proč je spánek zásadní
Spánek není luxus, ale základní biologická potřeba. Strávíme jím až třetinu života a naše tělo během něj provádí procesy, které jindy nejsou možné. Když spíme méně než doporučených 7–8 hodin, tělo sice zvládne krátkodobě fungovat, ale dlouhodobé následky se nevyhnutelně dostaví.
Pokud pravidelně spíte méně než 5 hodin, vytváříte si půdu pro budoucí zdravotní komplikace. Problém je, že většina lidí si jich nevšimne hned – projeví se klidně až za dvacet let.
Co se děje během spánku
Abychom pochopili, proč tělo nedostatek spánku tak tvrdě trestá, je potřeba podívat se na to, co vlastně spánek znamená:
- Dochází k regeneraci – svaly se uvolní, zpomalí se dýchání, snižuje krevní tlak, tělo ukládá energii.
- Podporuje se imunita – v hlubokých fázích spánku tělo posiluje obranyschopnost a vyplavuje růstový hormon.
- Upevňují se vzpomínky – mozek třídí zkušenosti, znalosti a emoce, aby se uložily do dlouhodobé paměti.
- Snižuje se riziko nemocí – spánek chrání před vysokým krevním tlakem, depresí a obezitou.
REM a NREM – dvě strany jedné mince
Spánek není jednolitý. Probíhá v cyklech, které se střídají přibližně po 90 minutách.
- NREM spánek – tvoří až 75 % noci. Mozek zpomalí, tělo odpočívá, budují se svaly, stimuluje se růst a posiluje imunita.
- REM spánek – mozek pracuje téměř jako ve dne, probíhají sny, upevňuje se kreativita, paměť a schopnost učení.
Když spíte jen 4–5 hodin, přicházíte o část těchto cyklů. Nejvíce tím trpí REM fáze, která se prodlužuje hlavně ve druhé polovině noci.
Co se stane, když spíte méně než 5 hodin
Krátkodobě to možná „přežijete“ s pomocí kávy, ale dlouhodobě jde o hazard. Odborníci se shodují, že tělo si nedostatek spánku pamatuje a projeví se to naplno klidně až po dvaceti letech.
Důsledky chronického spánkového deficitu:
- Zvýšené riziko vysokého krevního tlaku – spánek reguluje krevní tlak, a pokud chybí, srdce trpí.
- Slabší imunita – tělo se hůře brání infekcím, častěji onemocníte.
- Psychické problémy – roste riziko deprese, úzkostí a poruch soustředění.
- Obezita a metabolické poruchy – narušená hormonální rovnováha zvyšuje hlad a snižuje kontrolu nad chutěmi.
- Zhoršení paměti a učení – mozek se neobnovuje, informace se neukládají správně.
Spánek a věk – kolik hodin skutečně potřebujeme?
Délka spánku se mění podle životního období. Pro zdravého dospělého je ideálních 7–8 hodin. Pokud se ale dlouhodobě držíte pod hranicí 5 hodin, zaděláváte si na vážné potíže.
- Novorozenci – 15–17 hodin
- Kojenci – 12–14 hodin
- Batolata – 11–13 hodin
- Předškoláci (4–6 let) – 10–12 hodin
- Školní děti – alespoň 10 hodin
- Dospělí – 7–8 hodin
- Senioři – 6–7 hodin
Jak poznáte, že spíte málo
Spánkový deficit není jen o tom, že jste unavení. Tělo vysílá signály, které je dobré brát vážně. Typické projevy jsou:
- podrážděnost a časté změny nálad,
- problémy s pamětí a soustředěním,
- vyšší hlad a chuť na sladké,
- časté nachlazení,
- ranní pocit, že spánek nebyl „osvěžující“.
Proč se následky ukážou až po letech
Nedostatek spánku není jako úraz – nepoznáte ho hned. Spíš pomalu nahlodává tělo i mysl. Po 20 letech pravidelného spánku pod 5 hodin se zvyšuje pravděpodobnost chronických onemocnění, která už nelze snadno zvrátit.
Co dělat při nespavosti
Nespavost se často objevuje jako důsledek stresu, změn prostředí nebo špatného životního stylu. Pokud nespavost přetrvává, je dobré řešit ji s odborníkem. Jsou ale i domácí přírodní pomocníci:
- bylinky – meduňka, kozlík, levandule,
- bylinkové čaje nebo aromaterapie,
- relaxační hudba nebo čtení před spaním.
Pokud nic nepomáhá, lékař může doporučit melatonin, hypnotika nebo psychoterapii.
Důležité upozornění: Informace uvedené v tomto článku slouží pouze pro obecné účely a nenahrazují odbornou lékařskou radu, diagnostiku ani léčbu. Při zdravotních potížích se vždy poraďte se svým lékařem nebo jiným kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.
