Že spánku není nikdy dost? To není zas až tak úplně pravda. Samozřejmě, že dostatek spánku je nutný – co je moc je ale příliš. Proč? A kolik by toho člověk měl naspat? To a mnohem víc se dozvíte v dnešním článku.
Jak nadměrný spánek ovlivňuje tělo a mysl?
Nadměrný spánek s sebou nese svoje rizika. Kromě kardiovaskulárních rizik může být nadměrný spánek také známkou nezjištěného zdravotního problému, kvůli kterému tělo potřebuje delší regeneraci. Samotný dlouhý spánek nemusí být přímou příčinou zdravotních problémů, ale spíše indikátorem jiného zdravotního rizika. I když dlouhý spánek sám o sobě vám vlastně nic moc neudělá, často za sebou skrývá jiné systémové potíže.
Lidé, kteří si rádi dopřejí zdřímnutí během dne a zároveň spí více než šest hodin v noci, mají vyšší riziko srdečních a cévních nemocí než lidé, kteří spí doporučenou dobu. Naopak u lidí, kteří spí méně než šest hodin denně (v noci), může denní odpočinek pomoci kompenzovat nedostatek spánku a částečně snížit rizika spojená s nevyspáním. Takže pokud se vám v noci nedostává spánku a rádi si zdřímněte přes den, nemusíte se bát.
Pojďme se na problémy spojené s přílišným spaním přehledněji:
1. Fyzické problémy:
- Zvýšené riziko srdečních onemocnění
- Problémy s metabolismem
- Zhoršená funkce mozku (může zpomalit mozkové funkce)
2. Psychické problémy:
- Úzkost a deprese (může narušit chemii mozku)
- Zhoršení kognitivních funkcí (může vést k problémům s koncentrací, pamětí a myšlenkovými procesy)
- Zvýšené riziko prokrastinace a nízké motivace
- Narušení cirkadiánního rytmu (problémy s usínáním nebo s vnímáním dne a noci)
Rizika a zdravotní problémy spojené s dlouhým spánkem
Dlouhý spánek může být podle spojen s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění a předčasného úmrtí. Nejde vždy o problémy způsobené spánkem, spíše o tom, co se za dlouhým odpočinkem schovává. A co spaní přes den? Zatímco krátký denní odpočinek může u zmírnit následky nedostatečného spánku v noci, u lidí, kteří již mají spánek dostatečný (více než šest hodin), může odpolední spánek naopak zvyšovat riziko srdečních a cévních mozkových příhod. Důvody pro toto zjištění mohou souviset s celkovou nadměrnou dobou spánku, která zvyšuje zátěž na srdce a cévy, a případně poukazovat na jiné zdravotní problémy, které vedou k únavě a dlouhému spánku.
Kolik hodin spánku je ideální pro zdraví?
Ideální doba spánku je otázka, nad kterou si odborníci lámou hlavy už dlouhá léta. Stačí 5 hodin spánku? Rozhodně ne. Pro dospělé se obecně doporučuje spát přibližně 7 až 9 hodin denně, přičemž novější studie naznačují, že spánek delší než 8 hodin může být pro zdraví spíše nevhodný.
Délka spánku je ale velmi individuální záležitost. Závisí na životním stylu, celkovém zdravotním stavu, věku i pohlaví. Zatímco někteří lidé se cítí odpočatí už po 6 hodinách, jiní mohou potřebovat až 10 hodin spánku. Délka spánku se navíc v průběhu života přirozeně mění – děti potřebují spát více než dospělí, a například novorozenci prospí až 17 hodin denně. S věkem se potřeba spánku snižuje, a starší dospělí obvykle potřebují kolem 7 až 8 hodin spánku.
PAMATUJTE: Kromě samotné délky spánku je důležitá i jeho kvalita. Nekvalitní spánek může mít obdobně negativní vliv jako spánková deprivace. Ať spíte jakkoli dlouho, pokud nespíte pořádně, delší čas vám nepomůže. Abychom dosáhli kvalitního spánku, je důležité spát v klidné a tmavé místnosti, při optimální teplotě kolem 18 stupňů. Před spaním je dobré se vyhnout těžkým jídlům a přebytečnému pití.
K tomu vám mohou pomoci špunty do uší tlumící rušivé zvuky z okolí nebo maska na spaní blokující okolní světlo. Pokud potřebujete pracovat večer na počítači nebo se jen chcete dívat před spaním na svůj oblíbený pořad, ochraňte se před modrým světlem, které blokuje tvorbu spánkového hormonu melatoninu. K tomu vám přijdou vhod brýle proti modrému světlu.
