Nemůžete bez svých osmi hodin fungovat a když náhodou musíte být dlouho vzhůru, vzpamatováváte se z tohoto výkyvu několik dní? Věřte, že nejste jediní. Představte si ale, že jsou i tací, kteří dlouhodobě spí málo hodin nebo spánek některý den úplně přeskočí. Že je to bláznivé? To ano, ale především je to pro zdraví nebezpečné. V tomto článku rozebíráme otázku, kolik hodin bychom měli spát a jak dlouho bez spánku vydržíme.
Jak dlouho bychom měli spát?
Potřeba spánku je pro každou věkovou skupinu rozdílná. Platí, že nejvíce by měly spát malé děti, méně hodin pak stačí dospělým a seniorům. Americký Národní ústav pro zdraví vydal doporučený počet hodin pro různé skupiny osob.
- novorozenci (do 3 měsíců) potřebují 14–17 hodin kvalitního spánku
- kojenci (4–11 měsíců) potřebují 12–15 hodin
- batolata (1–2 roky) pak 11–14 hodin
- předškoláci (3–5 let)10–13 hodin
- Děti školou povinné (6–13 let) by měly spát 9–11 hodin
- teenageři 8–10 hodin
- Dospělým osobám ve věku 18–64 let je doporučeno spát 7–9 hodin
- Nejméně pak stačí seniorům nad 65 let, pro které je stanoveno 7–8 hodin.
Současně je třeba vzít v potaz i individuální potřebu. Určitě znáte někoho, kdo zvládá spát jen 6 hodin nebo někoho, komu je i 8 hodin málo. I tak byste se měli držet uvedeného doporučení, abyste se nemuseli potýkat se spánkovou deprivací a jejími následky.
Jak dlouho se člověk obejde bez spánku?
Možná máte hodně práce nebo stojíte před důležitou zkouškou, a tak si pohráváte s myšlenkou, že byste spánek vynechali. Lidské tělo však není stroj a potřebuje odpočinek. V opačném případě se nedostatek spánku rychle projeví na našem psychickém i fyzickém zdraví, v krajním případě může dokonce dojít k úmrtí.
Člověk je schopen bez spánku vydržet osm až deset dnů, ačkoliv výrazně hazarduje se svým zdravím. Nicméně již po jednom vynechaném odpočinku (tedy po 24 hodinách) se začnou projevovat negativní důsledky, naštěstí ne extrémně závažného charakteru – jde zejména o ospalost, podrážděnost nebo zhoršenou schopnost přemýšlení.
Tyto dopady jsou závažnější s každou další hodinou, kdy bdíte – jedná se o zhoršené soustředění, zmatenost, výpadky paměti, třes v rukou, sníženou schopnost komunikace nebo zhoršenou koordinaci pohybů.
Spánková deprivace v délce dvou dnů se projevuje sníženým cítěním bolesti, krátkodobými ztrátami vědomí (mikrospánky), úzkostí nebo stresem.
Po třech dnech se začnou lidé potýkat s depersonalizací, bludy nebo delšími mikrospánky.
Vynechání spánku po dobu čtyři dnů se začíná projevovat absencí potřeby jíst a pít, neschopností vnímat realitu nebo psychózou.
Při delší nepřítomnosti spánku se příznaky psychózy zhoršují, smysly téměř nefungují a vytrácí se vnímání reality.
Rekord: Muž, který nespal 264 hodin
Je jím sedmnáctiletý americký student Randy Gardner, který se v roce 1964 v rámci studentského projektu rozhodl překonat dosavadní světový rekord v bdění. Cílem tohoto projektu bylo zjistit, jaké důsledky bude mít dlouhodobé vynechání spánku na člověka. Během experimentu musel být Randy pořád v pohybu, aby neusnul, a tak se věnoval různým fyzickým aktivitám. Nutno dodat, že současně neužíval žádné stimulanty. Randy nakonec vydržel dlouhých 264 hodin, čímž vytvořil nový světový rekord.
Ačkoliv se studentský projekt vyvedl, přesto se dlouhodobá spánková deprivace negativně projevila na Randyho zdraví – od té doby začal trpět nespavostí a nedařilo se mu spát déle než šest hodin.
O podobný rekord se pokoušel i Ťiang Siao-šan, kterému se tento hazard se zdravím nakonec stal osudným. Jmenovaný šestadvacetiletý Číňan non-stop sledoval mistrovství světa ve fotbale, bohužel však po jedenácti dnech zemřel na vyčerpání organismu.
Rekord Randyho Gardnera se nakonec podařil překonat dalšímu Američanovi Robertu McDonaldovi, který podle dostupných údajů vydržet být vzhůru 453 hodin. Vzhledem k tomu, že jsou podrobně zmapovány negativní důsledky spánkové deprivace, bylo rozhodnuto, že se tyto rekordy nebudou zapisovat do Guinessovy knihy, aby se předešlo dalším riskantním hrám s lidským zdravím.
