Myslíte, že spíte dost? Možná se po přečtení budete chtít zamyslet. Vědci zjistili, že některé národy zvládají spánek mnohem lépe než ostatní. Proč se jedni budí odpočatí a druzí unavení? A co to říká o našem životním stylu?
Spánek podle národnosti. Víc než jen biologie
Každý mluví o tom, jak televize, mobil nebo stres ovlivňují spánek. Ale málokdo si uvědomuje, že způsob, jakým usínáme, je i kulturní záležitost. To, odkud pocházíte, může určovat nejen, kdy jdete do postele, ale i jak se při tom cítíte. V některých zemích lidé spí klidně a pravidelně. Jinde je spánek spíš luxusem. Rozdíl netkví jen v počasí nebo pracovním tempu. Jde o přístup.
Země, kde spánek patří k životnímu stylu
V některých kulturách je spánek součástí zdravého režimu, stejně důležitý jako jídlo nebo pohyb. Lidé si ho chrání, plánují a nevnímají ho jako ztracený čas.
Mají pár společných zvyků:
- chodí spát zhruba ve stejnou dobu,
- v ložnici nepoužívají elektroniku,
- dávají přednost tichu, tmě a čerstvému vzduchu,
- nepřetěžují se večer prací ani jídlem.
Výsledek? Ráno se probouzejí v lepší náladě, s větším soustředěním a menší únavou.
A kde spánek trpí?
V jiných zemích se spánek stává obětí moderního tempa. Lidé zůstávají vzhůru dlouho do noci. Pracují, sledují seriály, posílají e-maily, skrolují sociální sítě. Ráno pak bojují s budíkem.
Spánek jako součást kultury
Spánek může mít v různých zemích úplně jiný význam. Někde se spí v práci, jinde venku.
Když je normální usnout v kanceláři
V Japonsku se považuje za slušné, když si někdo krátce zdřímne během dne – i na poradě. Znamená to, že tvrdě pracoval. Tento zvyk má i vlastní jméno – inemuri. Krátký spánek se tu bere jako projev úsilí, ne lenosti.
Děti spící v mrazu
V Norsku zase rodiče nechávají malé děti spát venku v kočárku. A to i v zimě. Věří, že čerstvý vzduch posiluje zdraví a zlepšuje kvalitu spánku. Pro místní je to zcela běžná praxe, kterou by lidé z jihu Evropy považovali za šílenou.
Siesta jako životní filozofie
Ve Středomoří se dodnes drží tradice odpoledního odpočinku. Krátký spánek po obědě tu má hluboké kořeny a je součástí každodenní rovnováhy. Není to projev lenosti, ale péče o tělo.
S kým sdílíte postel, o vás řekne víc, než si myslíte
Spánek není jen o čase, ale i o tom, s kým ho trávíte. V některých zemích je běžné, že lidé spí sami. Jinde se o postel dělí nejen partneři, ale i děti. V Asii je společné spaní často projevem blízkosti a rodinné soudržnosti. V západních kulturách se spíš klade důraz na soukromí a osobní prostor. Rodiče učí děti spát samostatně už od útlého věku. A pak je tu fenomén, který se rozšířil hlavně v Americe – spánek se zvířaty. Lidé si berou své psy nebo kočky do postele jako součást rodiny. Přináší jim to pocit klidu a bezpečí.
Kde se spí nejzdravěji
Nejzdravější spáči světa mají jedno společné – respekt k odpočinku. Nepotřebují složité metody ani chytré aplikace. Umějí prostě zpomalit.
Co dělají jinak
- Spánek vnímají jako přirozenou součást dne.
- Práci nechávají v kanceláři.
- Večer netráví u obrazovek.
- Ložnici udržují klidnou a tmavou.
Země, které si tento přístup udržely, mají méně stresu, lepší náladu a pevnější zdraví.
Co se můžeme naučit my
Češi mají sklon spánek podceňovat. Často ho vnímají jako zbytečný luxus. Pracovat dlouho do noci je znakem píle. Ale zdraví na to má jiný názor. Pokud chceme spát jako nejzdravější národy světa, musíme změnit pár drobností:
- jít spát dřív, ne později,
- nebrat mobil do postele,
- dopřát si klidné ráno bez spěchu,
- vnímat spánek jako prioritu, ne jako přestávku.
Spánek odráží kulturu, mentalitu i životní tempo. Některé národy ho pěstují, jiné mu obětují čas. Ti první jsou zdravější, klidnější a šťastnější. Ti druzí se neustále honí za výkonem, i když tělo prosí o pauzu.
Důležité upozornění: Informace uvedené v tomto článku slouží pouze pro obecné účely a nenahrazují odbornou lékařskou radu, diagnostiku ani léčbu. Při zdravotních potížích se vždy poraďte se svým lékařem nebo jiným kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.
