Věděli jste, že astronauti spí přivázaní ke stěně, aby se během noci nevznášeli kabinou? A že i ve stavu beztíže mohou chrápat nebo mít noční můry? Spánek ve vesmíru není klidný ani samozřejmý. Co všechno musí NASA hlídat, aby se posádka vůbec vyspala a neohrozila misi?
Jak se spí ve stavu beztíže
Spánek ve vesmíru je samostatná kapitola vesmírné medicíny. Není to jen o odpočinku. Ovlivňuje zdraví, výkonnost i bezpečí celé posádky. Astronauti spí ve speciálních kabinách. Každá má zhruba velikost sprchového koutu. Uvnitř je spací pytel, který se připoutá ke stěně nebo stropu. Jinak by astronaut ve spánku volně plul prostorem.
Co všechno řeší NASA při plánování spánku
- Správné větrání kabiny, aby nedošlo k hromadění oxidu uhličitého.
- Ticho, protože hluk z přístrojů ruší a může bránit hlubokému spánku.
- Teplotu a světlo, které pomáhají tělu nastavit denní rytmus.
- Pravidelný rozvrh, aby se posádka nevyčerpala.
Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici spí průměrně šest hodin denně. A i když jsou ve stavu bez tíže, zažívají stejné sny jako my. Někteří mívají noční můry nebo chrápou.
Proč je spánek ve vesmíru tak složitý
Lidské tělo je nastavené na rytmus dne a noci. Ale na oběžné dráze Země vidí astronauti 16 východů a západů slunce denně. Biologické hodiny tak ztrácí orientaci. Přidejte k tomu hluk, ostatní členy posádky, stres… Všechny tyto vlivy mohou vést k nespavosti a únavě. A únava ve vesmíru je nebezpečná. Ztráta pozornosti, pomalejší reakce a chybovost mohou ohrozit celý let.
Když tělo neví, kdy má spát
Circadiánní rytmus – vnitřní hodiny člověka – se ve vesmíru rozpadá. Když máte šestnáct „nocí“ během jednoho dne, mozek ztrácí orientaci. Tomu se říká circadiánní desynchronizace. Další příčinou je takzvané sleep shifting, tedy posouvání spánkového rozvrhu kvůli provozu stanice. Astronauti i pozemní týmy musejí měnit směny podle potřeby. To vyvolává chronickou únavu.
Spánek jako součást přežití
Už během programu Apollo NASA zjistila, že spánek je pro úspěch mise zásadní. Pokud se astronauti nevyspí, riskují chyby v rozhodování i v technických postupech.
Když únava ohrožuje misi
Na Zemi známe, že po 17 hodinách bez spánku se výkon člověka snižuje stejně jako při vyšší hladině alkoholu v krvi. Ve vesmíru je to stejné – jen s většími důsledky. Astronauti musejí být neustále přesní. Každá chyba může stát život. Proto NASA sleduje jejich spánek velmi přísně.
Typické následky nedostatku spánku
- Pomalejší reakce.
- Zhoršená paměť.
- Chyby při řešení úkolů.
- Horší orientace v prostoru.
Jak se spánek na oběžné dráze zlepšuje
NASA vyvíjí různé způsoby, jak posádkám zajistit lepší spánek. Využívá poznatky z medicíny, psychologie i biologie.
Moderní technologie pomáhají
- Simulace světla: speciální lampy napodobují východ a západ slunce, aby tělo mělo orientaci.
- Biomatematické modely: počítače sledují, kdy má astronaut největší únavu, a plánují podle toho rozvrh.
- Spánkové kabiny: nové moduly mají tlumený hluk a přizpůsobitelnou teplotu.
I na Zemi je spánek výzvou
Nejde jen o posádku. I pozemní týmy NASA trpí nedostatkem spánku. Pracují ve směnách a často v noci. Fenomén zvaný slam shifting je nutí přepínat mezi dnem a nocí podle harmonogramu vesmírné stanice. Tento způsob práce připomíná syndrom směnného provozu. Výsledky jsou podobné – vyšší únava, menší produktivita, větší riziko chyb.
Když tělo spí, i když je vzhůru
Zajímavým jevem je i to, že unavený člověk často nedokáže posoudit, jak moc je unavený. Astronauti mohou mít pocit, že jsou v pořádku, přestože jejich reakce zpomalují. Proto NASA testuje jejich rychlost reakcí, paměť a pozornost. Pokud se zhorší, dostanou povinný odpočinek.
Důležité upozornění: Informace uvedené v tomto článku slouží pouze pro obecné účely a nenahrazují odbornou lékařskou radu, diagnostiku ani léčbu. Při zdravotních potížích se vždy poraďte se svým lékařem nebo jiným kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.
