Spánek je základní pilíř zdraví, ale náš moderní životní styl ho zásadně narušuje. Klíčovou roli v tom hraje melatonin – hormon, který se přirozeně tvoří v těle s příchodem tmy. Právě on dává signál, že je čas odpočívat. Jenže umělé světlo a zejména obrazovky dokážou tento křehký mechanismus rozbít. A důsledky jsou mnohem větší, než že večer prostě nemůžeme usnout.
Co je melatonin a proč se mu říká hormon tmy
Melatonin je hormon produkovaný epifýzou, malou částí mezimozku. Jeho hladina v krvi se zvedá večer, když venku začíná být tma, a klesá ráno s prvním světlem. Je to jednoduchý signál pro celé tělo: teď je čas spánku, teď je čas bdění.
Kromě regulace spánku ovlivňuje melatonin i další procesy – podporuje imunitní systém, působí jako silný antioxidant a podílí se na regulaci tělesné teploty. Není to tedy jen hormon spánku, ale i důležitý ochránce našeho zdraví.
Jak vzniká melatonin a proč záleží na světle
Celý proces výroby melatoninu je závislý na světelných podmínkách. Oko vnímá, kolik světla je kolem, a nervové signály putují až do epifýzy, kde se spustí nebo zastaví jeho tvorba. Významnou roli hraje i roční období a zeměpisná poloha – v zimě, kdy je kratší den, se melatoninu tvoří více. Naopak s přibývajícím věkem jeho produkce klesá, což částečně vysvětluje, proč starší lidé mívají častěji problémy se spánkem.
Umělé světlo ale může tento přirozený proces narušit. Zvlášť večerní používání mobilů, počítačů a televizí, které vyzařují modré světlo, dokáže produkci melatoninu výrazně zablokovat.
Melatonin a modré světlo: skrytý nepřítel spánku
Právě modré světlo je hlavním důvodem, proč dnes tolik lidí trpí poruchami spánku. Naše oči jsou na něj velmi citlivé a jeho přebytek večer vysílá mozku signál: ještě není noc, zůstaň vzhůru.
Výsledek? Tělo nevytváří dostatek melatoninu, usínání se posouvá a kvalita spánku se snižuje. Pokud se tento stav opakuje dlouhodobě, narušený cirkadiánní rytmus může přispět i k rozvoji závažných onemocnění – od diabetu až po kardiovaskulární choroby.
Je důležité vědět, že ne všechna světla působí stejně. Červené nebo oranžové světlo má na produkci melatoninu mnohem menší vliv. Proto se doporučuje používat večer žárovky s teplým tónem, zapínat na telefonech a počítačích noční režim nebo alespoň omezit jejich používání před spaním.
Jak si pomoct stravou: melatonin na talíři
Melatonin není jen otázkou hormonální produkce v mozku – můžeme ho částečně doplnit i z jídla. Podle odborníků ho obsahují například:
- třešně,
- banány,
- pistácie,
- jahody,
- ovesné vločky.
Tyto potraviny stojí za to zařadit do večerního jídelníčku.
Vedlejší účinky a bezpečnost
Ačkoliv je melatonin považován za bezpečný doplněk stravy, neznamená to, že je vhodný pro každého a v jakémkoli množství. Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří bolesti hlavy, závratě, nevolnost nebo ospalost. Někdy se objevuje i podrážděnost, krátkodobá deprese nebo zmatenost.
Melatonin může také způsobit nadměrnou ospalost během dne, a proto se nedoporučuje řídit nebo obsluhovat stroje do pěti hodin po jeho užití. Z tohoto důvodu je lepší brát melatonin jako podpůrný prostředek krátkodobě, nikoli jako trvalé řešení.
Chraňte tmu, chraňte svůj spánek
Melatonin je fascinující hormon, který si zaslouží mnohem větší pozornost. Světlo – a zvlášť to umělé – ho umí potlačit, což se okamžitě odráží na kvalitě spánku i dlouhodobém zdraví.
Pokud chceme spát lépe, měli bychom respektovat biologické hodiny svého těla. Večer omezit obrazovky, dát přednost tlumenému teplému světlu a podpořit tvorbu melatoninu i vhodnou stravou. Spánek je základní investice do zdraví – a melatonin je klíč, který ji odemyká.
Důležité upozornění: Informace uvedené v tomto článku slouží pouze pro obecné účely a nenahrazují odbornou lékařskou radu, diagnostiku ani léčbu. Při zdravotních potížích se vždy poraďte se svým lékařem nebo jiným kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.
