Chrápete? Budíte tím sebe i partnera? Zajímá vás, zda jde o neškodný zvuk, nebo o varovný signál zdraví? Objevte jednoduché postupy, jak chrápání zmírnit – bez skalpelu a bolestivých zákroků.
Chrápání je zvuk, který zná každý. U někoho jen občasné bručení, u jiného každonoční „řezání“. Přestože bývá často bráno jen jako společenský problém, realita je jiná: chrápání může signalizovat závažnější potíže se spánkem a dýcháním. Dobrá zpráva? Ve většině případů existují cesty, jak chrápání omezit, aniž by bylo nutné podstupovat operaci.
Proč vlastně chrápeme
Chrápání vzniká v momentě, kdy se během spánku uvolní svaly v krku a zúží se dýchací cesty. Vzduch pak proudí obtížněji, tkáně vibrují a vydávají typický zvuk. Někdo má anatomicky užší dýchací cesty, jinému chrápání spustí nadváha nebo nachlazení. Existují ale i další faktory, které zvyšují riziko chrápání:
- nadměrná konzumace alkoholu,
- užívání sedativ,
- chronické ucpání nosu,
- velké mandle či zvětšený jazyk,
- odchýlená nosní přepážka,
- těhotenství, kdy se zvyšuje tlak na dýchací cesty.
Chrápání versus spánková apnoe
Ne každé chrápání je nebezpečné. Rozlišujeme tři hlavní kategorie:
- Lehké a občasné chrápání – většinou neškodné, jen rušivé pro okolí.
- Primární chrápání – objevuje se více než třikrát týdně. Nepůsobí větší zdravotní problémy, ale může narušovat kvalitu spánku.
- Chrápání spojené se spánkovou apnoe – nejrizikovější varianta. Člověk při ní opakovaně přestává na pár sekund dýchat, často se dusí, lapá po dechu.
Pokud se k chrápání přidává denní únava, ranní bolesti hlavy, vysoký krevní tlak nebo potíže se soustředěním, je na místě konzultace s lékařem. Neléčená spánková apnoe totiž zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky či mrtvice.
Jak chrápání omezit bez operace
Dobrá zpráva je, že drtivá většina případů se dá řešit úpravami životního stylu a nenáročnými pomůckami. Zde jsou praktické kroky, které můžete vyzkoušet:
1. Úprava životního stylu
Velká část chrápání souvisí s váhou, alkoholem nebo spánkovými návyky. Změny, které můžete zavést hned:
- Udržujte zdravou hmotnost. Přebytečný tuk kolem krku tlačí na dýchací cesty a zhoršuje chrápání.
- Omezte alkohol a sedativa. Tyto látky uvolňují svaly hrdla a zvyšují riziko vibrací tkání.
- Spěte na boku, ne na zádech. Poloha na zádech umožňuje jazyku a měkkému patru snadno uzavírat průchod vzduchu.
- Zvedněte si horní část postele. Pomůže polohovatelný rám, klínový polštář nebo jednoduché podložení nohou postele.
2. Zlepšení průchodnosti nosu
Když je nos ucpaný, proudění vzduchu se ztíží a roste riziko chrápání. Pomoci mohou:
- nosní proužky nebo expandéry,
- léčba alergií,
- proplachování nosu solným roztokem,
- dostatečná vlhkost v místnosti.
3. Cvičení úst, jazyka a krku
Méně známým, ale účinným přístupem jsou tzv. orofaryngeální cvičení. Posilují svaly v oblasti hrdla a brání jejich nadměrnému ochabnutí. Zlepšení se objevuje po 2–3 měsících pravidelného cvičení.
Kdy sáhnout po pomůckách
Pokud úpravy životního stylu nestačí, existují pomůcky, které mohou chrápání zmírnit.
- Náustky proti chrápání. Drží jazyk a čelist v takové poloze, aby nedocházelo k blokaci dýchacích cest. Nejlépe fungují u mírného chrápání.
- Přetlakové přístroje. Běžně používané při spánkové apnoe. Vyžadují lékařský předpis a nastavení odborníkem.
- Nosní dilatátory. Jednoduché plastové nebo silikonové vložky, které mechanicky rozšiřují nosní průchod.
I když si na některé z těchto metod musíte zvyknout, mnoho lidí potvrzuje, že výrazně zlepšují spánek a snižují hlasitost chrápání.
Kdy se obrátit na lékaře
Samoléčba má své limity. Určitě je vhodné vyhledat lékaře, pokud:
- chrápete třikrát a vícekrát týdně,
- chrápání je hlasité a obtěžuje okolí,
- v noci se dusíte, lapáte po dechu nebo se často budíte,
- trpíte denní únavou, ranními bolestmi hlavy, potížemi s koncentrací,
- máte vysoký krevní tlak nebo výrazně přibíráte.
Lékař může doporučit spánkovou studii a určit, zda se jedná o spánkovou apnoe. V takovém případě je nasazení odborné léčby nezbytné.
Proč se operace často odkládá
Chirurgické zákroky, které rozšiřují dýchací cesty nebo odstraňují překážky, se využívají jen výjimečně. Nejprve se doporučuje vyzkoušet méně invazivní možnosti, protože u mnoha pacientů vedou k dostatečnému zlepšení. Navíc operace nese rizika, rekonvalescence bývá nepříjemná a efekt není vždy trvalý.
Důležité upozornění: Informace uvedené v tomto článku slouží pouze pro obecné účely a nenahrazují odbornou lékařskou radu, diagnostiku ani léčbu. Při zdravotních potížích se vždy poraďte se svým lékařem nebo jiným kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.
