Spíte málo? Nebo se v noci často budíte? Možná si říkáte, že to zvládnete. Pravda je jiná. Lékaři upozorňují, že nekvalitní spánek může přímo zvyšovat riziko deprese. Jak je to možné? A co s tím můžete udělat vy sami?
Proč je spánek víc než jen odpočinek
Spánek není luxus, který si můžete dovolit odříznout. Je to biologická nutnost, bez které se lidské tělo i mozek hroutí. Každou noc během spánku probíhá složitý proces regenerace – uklidňuje se nervová soustava, klesá krevní tlak, zpomaluje dýchání a mozek se „čistí“.
Pokud tento proces vynecháte, tělo to nedokáže dlouhodobě kompenzovat. Na první pohled se to může projevit podrážděností, zapomínáním nebo slabou koncentrací. Při delším nedostatku spánku se ale objevují i vážnější problémy – deprese, úzkosti a poruchy kognitivních funkcí.
Spánek jako ochrana před depresí
Odborníci potvrzují, že spánek je klíčový pro psychické zdraví. Během noci se totiž v mozku stabilizují vzpomínky, informace a zkušenosti. Mozek třídí emoce a pomáhá vám zvládat stres. Bez spánku se tento mechanismus rozpadá. Pokud spíte málo nebo váš spánek není kvalitní, roste riziko:
- depresivních epizod
- úzkostných poruch
- snížené odolnosti vůči stresu
- chronické únavy, která zhoršuje psychiku ještě víc
Krátkodobě tělo zvládne pár probdělých nocí. Ale dlouhodobý spánkový deficit je vážným rizikovým faktorem pro vznik deprese.
Kolik hodin spánku skutečně potřebujete?
Na otázku „kolik spánku je ideální?“ neexistuje univerzální odpověď. Potřeba se liší podle věku, ale i individuální genetické výbavy. Přesto platí obecné doporučení:
- novorozenci: 15–17 hodin denně
- kojenci: 12–14 hodin
- batolata (1–3 roky): 11–13 hodin
- předškoláci (4–6 let): 10–12 hodin
- školní děti: alespoň 10 hodin
- dospělí: 7–8 hodin
- senioři: 6–7 hodin
Pokud pravidelně spíte výrazně méně, mozek se dostává do nerovnováhy. A to je přesně ta chvíle, kdy hrozí rozvoj psychických problémů.
REM a NREM – proč na nich záleží
Spánek není jednolitý stav, ale skládá se ze dvou základních fází:
- NREM spánek – tělo je v hlubokém klidu, svaly odpočívají, posiluje se imunita a vyplavuje se růstový hormon. V této fázi se mozek učí a ukládá fakta.
- REM spánek – paradoxní stav, kdy mozek pracuje téměř jako v bdělém stavu. Zdají se vám sny, třídí se emoce, upevňuje kreativita a paměť.
Obě fáze se pravidelně střídají. Pokud však váš spánek není dostatečně dlouhý nebo kvalitní, cyklus se přerušuje. To znamená, že se tělo ani mysl plně nezregenerují. Výsledkem je únava, podrážděnost a vyšší riziko depresivních stavů.
Jak poznáte, že váš spánek není kvalitní?
Mnozí lidé si myslí, že když spí šest hodin, je to v pořádku. Jenže kvalita spánku není jen o počtu hodin. Mezi varovné signály nekvalitního spánku patří:
- dlouhé usínání (více než 30 minut)
- časté probouzení v noci
- předčasné ranní vstávání bez možnosti znovu usnout
- pocit neosvěžení po probuzení
- denní únava, podrážděnost, snížená koncentrace
Pokud některý z těchto příznaků zažíváte dlouhodobě, je pravděpodobné, že váš spánek neplní svou regenerační funkci.
Nejčastější příčiny špatného spánku
Problémy se spánkem často nejsou dílem náhody. Mají jasné příčiny, které lze většinou ovlivnit. Mezi nejběžnější patří:
- stres a psychické napětí
- konzumace kofeinu a alkoholu před spaním
- kouření
- nepravidelný režim, směnný provoz
- nedostatek fyzické aktivity
- bolestivé stavy nebo chronické nemoci
- nevhodné prostředí – hluk, světlo, vysoká teplota
Často se na kvalitě spánku podepisuje kombinace faktorů. A právě dlouhodobý stres či špatná životospráva patří mezi spouštěče depresivních stavů.
Důležité upozornění: Informace uvedené v tomto článku slouží pouze pro obecné účely a nenahrazují odbornou lékařskou radu, diagnostiku ani léčbu. Při zdravotních potížích se vždy poraďte se svým lékařem nebo jiným kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.
